z historie - doubravka
Hlavní nabídka:
fotografie
01 * Fotografický průvodce po zajímavých místech řeky Doubravy
Historie
Skály pod bíleckým mostem
Kolorovanou pohlednici vydal
M. Brzek, knihtiskář a knihkupec z Chotěboře. Na pohlednici není uveden rok vydání, je na ní jen rakousko-uherská známka, takže musí být z doby před vznikem Československa.
Z brožurky Průvodce po Chotěboři a okolí, 1935
Brožurku Průvodce po Chotěboři a okolí v roce 1935 svým nákladem vydal odbor Klubu čsl. turistů v Chotěboři. Tiráž uvádí jako autory fotografií Jar. Holubáře, Jos. Jelínka, J. Schlossera, Al. Zezulu, J. Žandu, Fr. Šidlofa a fotoateliér Ad. Štěpánka, ale konkrétněji je nelze určit. Předloha není kvalitní, a to i vlivem stáří.
Dobové pohlednice
Horní mlýn
Karel Míšek, knihkupec, Chotěboř, 1907
Samotný mlýn jsou budovy vlevo, dnes již neexistují. Jejich zbytky byly po požáru v květnu 1982 strženy, je tam jen louka. Část hospodářské budovy vpravo ještě stojí. Informace z historie tohoto místa jsou zde.
Horní mlýn
Alois Zezula, Chotěboř, nedatováno,
datum odeslání 24. 10. 1932
Romantické zákoutí
Nakl. Karel Míšek,
fotografoval prof. J. Víšek, nedatováno
Uprostřed jsou střechy Horního mlýna. Doubravka teče odspodu zleva doprava, je to ten světlejší pruh uprostřed, nižší stromy vlevo skrývají náhon. Dnes je svah vpravo zarostolý vysokými stromy.
Chata u Točitého víru
Nakl. Alois Zezula, Chotěboř,
nedatováno,
protektorátní známka
Vrbkova chata u Chotěboře
Papírnictví V. Vroubek, Chotěboř, nedatováno
Z razítka lze vyčíst, že pohlednice byla odeslána z Krucemburku, a na známce je prezident Gottwald, musela tedy putovat poštou v roce 1948 nebo 1949. V tom roce se totiž z Krucemburku stala Křížová.
Valcha
Vydal K. Míšek, Chotěboř, nedatováno
Těžko se určuje, z kterého břehu je to vyfocené. Domnívám se, že fotograf stál na hrázi, tedy v místech, kde se kdysi nacházelo stavení, čili valcha a později brusírna skla.
Pohled ke Korytu
M. Brzek,
Chotěboř, 1910
Sokolohrad (M. Brzek, knihkupec, Chotěboř, bez data)
Sokolohrad (K. Míšek, knihkupec, Chotěboř, 1922)
ačkoliv se uvádí Čertův stolek, jsou to Sokolohrady, je to černobílá kopie následujíci pohlednice:
Sokolohrad (Karel Míšek, Chotěboř, 1908)