Chráněná krajinná oblast Železné hory

Rozloha
Asi 900 km²
Nejvyšší vrcholy
Vesec 668 metrů nad mořem
Spálava 662 metrů na mořem
Nejnižší místa
U Podhořan 268 metrů nad mořem
U Slatiňan 268 metrů nad mořem
Kameny
Hřeben Železných hor se táhne od Ždírce nad Doubravou přes Podhořany až k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu je několik roklí, z nichž nejhlubší a nejzajímavější jsou u Třemošnice a Závratce. Říká se jim Lovětínská a Hedvíkovská. Také řeka Chrudimka si vytvořila jednu rokli. Do jižní části Železných hor se ještě zahrnuje Údolí Doubravy, čili kaňon vytvořený řekou Doubravou; a také Hradiště, což je dnes zalesněný samostatný polochý kopec, obklopený údolími.

Železné hory (oficiální stránky mikroregionu) CHKO Železné hory (stránky CHKO) Železné hory (stránky Jakuba Ženky) Informace jsou z brožurky Železné hory, Informatorium 1995, Třetí upravené vydání k Evropskému roku ochrany přírody. Pro Společnost přátel Železných hor (Konopáčská 409, Heřmanův Městec) vydala a vytiskla Tiskárna Augusta v Litomyšli; a spisku Rušinov, 600 let trvání obce, kterou vydal obecní úřad v Rušinově v roce 1997.

Železné hory se utvářely v průběhu dvou a půl miliardy let, tudíž jsou zde zastoupeny geologické formace starohorní, prvohorní, svrchně druhohorní a čtvrtohorní. Nejstarší horniny se necházejí u Podhořan a Březinky. Na území se nejčastěji vyskytují migmatity, ortoruly a žuly: červená žumberecko-křižanovická, stáří asi 288 až 329 milionů let; šedá skutečská a nasavrcká; a hrubozrnné žuly; dále opuky, opukové slíny a pískovce. Vedle žuly se na území Železných hor těžily uranové rudy, fluorit, baryt, rudy zinku, olova a vápence, někdy v době keltského osídlení se na vodních tocích rýžovalo zlato.
Voda
Železné hory patří do středního povodí Labe. Hlavními a jedinými řekami jsou Chrudimka, teče na severu, a Doubravka, dotýká se jižní části Železných hor. Do nich ústí velké množství potoků. Na Železných horách jsou prameny podzemních vod, takže tu byly na mnoha místech vybudovány studny, které zásobují pitnou vodou celé široké okolí. Například v pruhu mezi Studencem a Malčí jsou vodárny pro města Chotěboř a Havlíčkův Brod. Jako vodní zdroje, tentokrát pro Chrudim a Pardubice, slouží i přehrady na Chrudimce, z nichž největší jsou Sečská (194 ha, 22 mil. m², vznikla 1924/34) a Křižanovická (31,8 ha, vznikla 1947/52). Patří k nim i vodní elektrárny.
Lidi
V Hradišti u Nasavrk se dochovaly zbytky keltského oppidia, má rozlohu asi 20 ha a usuzuje se, že vzniklo někdy ve 2. století před našim letopočtem. Hustota zalidnění Železných hor dosahuje 64 obyvatel na km², nikde na jejich území neleží žádné větší město, všude jsou jen samé vesnice. Údaj z počátku devadesátých let dvacátého století uvádí, že zde žije něco málo přes 17 tisíc lidí, kteří se v létě rozrostou o pár stovek v rekreační oblasti Sečské přehrady.
Příroda
Železné hory působí, jako by byly z větší části pokryty lesy. V chráněné krajinné oblasti, která se rozprostírá na 284 km² zabírají plochu 121,87 km². Zhruba 80 % jsou to jehličnany, zejména smrky, ve zbytku stromů je zřejmě nejpočetnějším buk. Pro Železné hory jsou však také příznačná stromořadí jeřábů.
Na území železných hor je registrováno 1200 druhů vyšších rostlin a asi 500 druhů živočichů.
Pro zajímavost: kdysi dávno tu žili medvědi, vlci, rysové a vydry.
Chráněná krajinná oblast Železné hory
Byla ustavena ministerstvem životního prostředí ČR vyhláškou 156/91 Sb. 27. března 1991 s účinností od 1. května 1991. Rozloha území je 284 km² (194 km² v okrese Chrudim a 90 km² v okrese Havlíčkův Brod). Odbornou správu zajišťuje Správa CHKO Železné hory se sídlem v Nasavrkách.